69783
Produkční společnost video4net, s.r.o. uvádí ve spolupráci s městem Prostějov, Velvyslanectvím České republiky v Polsku a dalšími partnery dokumentární film o Alfredu Jánském, posledním žijícím Čechovi, kterému se podařilo uprchnout z koncentračního tábora v Osvětimi.
Alfréd Jánský se narodil 31. května 1914 v Olomouci. Vystudoval reálné gymnázium v Olomouci, v letech 1935-1937 absolvoval vojenskou prezenční službu a byl jmenován podporučíkem. V roce 1938 byl mimořádně povolán do severomoravského pohraničí, kde se v pásmu pevnůstek účastnil bojůvek s henleinovci. První den války 1. září 1939 byl zatčen gestapem a po krátké internaci v koncentračním táboře Dachau byl transportován do Buchenwaldu, kde otročil v kamenolomu a na stavbě silnic. V roce 1942 byl odtransportován do tábora Natzweiler-Struthof ve Francii, tam se podílel na přípravě úspěšného pokusu o útěk několika důstojníků, avšak sám zůstal v táboře. V říjnu 1942 byl odtransportován do Osvětimi a zařazen na stavební práce. V druhé polovině roku 1944 zorganizoval útěk pěti vězňů, kterým se počátkem ledna podařilo během bombardování přestřihat dráty a ukrýt se do bunkru připraveného za hranicemi tábora Osvětim, kde se dočkali osvobození Rudou armádou. Vzápětí se přihlásil do Svobodovy armády a zúčastnil se bojů na Slovensku a Moravě. Po válce byl nasazen proti banderovcům.
Natáčení dokumentárního filmu probíhalo v bydlišti pana Jánského v Prostějově, v Přerovském zámku při předávání ruských Jubilejních medailí a v polské Osvětimi, v místě bývalého vyhlazovacího tábora. Do něj se pan Jánský po letech vrací, tentokrát v doprovodu své dcery Petry Veverkové a vnučky Marcely Trejbalové.
Alfréd Jánský se narodil 31. května 1914 v Olomouci. Vystudoval reálné gymnázium v Olomouci, v letech 1935-1937 absolvoval vojenskou prezenční službu a byl jmenován podporučíkem. V roce 1938 byl mimořádně povolán do severomoravského pohraničí, kde se v pásmu pevnůstek účastnil bojůvek s henleinovci. První den války 1. září 1939 byl zatčen gestapem a po krátké internaci v koncentračním táboře Dachau byl transportován do Buchenwaldu, kde otročil v kamenolomu a na stavbě silnic. V roce 1942 byl odtransportován do tábora Natzweiler-Struthof ve Francii, tam se podílel na přípravě úspěšného pokusu o útěk několika důstojníků, avšak sám zůstal v táboře. V říjnu 1942 byl odtransportován do Osvětimi a zařazen na stavební práce. V druhé polovině roku 1944 zorganizoval útěk pěti vězňů, kterým se počátkem ledna podařilo během bombardování přestřihat dráty a ukrýt se do bunkru připraveného za hranicemi tábora Osvětim, kde se dočkali osvobození Rudou armádou. Vzápětí se přihlásil do Svobodovy armády a zúčastnil se bojů na Slovensku a Moravě. Po válce byl nasazen proti banderovcům.
Natáčení dokumentárního filmu probíhalo v bydlišti pana Jánského v Prostějově, v Přerovském zámku při předávání ruských Jubilejních medailí a v polské Osvětimi, v místě bývalého vyhlazovacího tábora. Do něj se pan Jánský po letech vrací, tentokrát v doprovodu své dcery Petry Veverkové a vnučky Marcely Trejbalové.
